Podivnosti a Znalosti

Leonardo Da Vinci

Na zámku Chateau de Cloux

u Amboise zemřel 2. května 1519 ve stáří 67 let geniální Leonardo da Vinci.
Základy jeho mimořádné slávy tkví v pozoruhodné všestrannosti jeho tvořivosti, neboť Leonardo byl malířem, sochařem, architektem a inženýrem v jedné osobě. Sounáležitostí „vidění“ a „poznávání“ Leonardo ve své malířské teorii poukázal na souvislost mezi uměním a vědou. Umělec, který díky svým precizním poznatkům stejně jako těkavosti svých znázorňování získává znalosti, je podle Leonarda tím nejpovolanějším, který může sdělovat vědění.

        Leonardo, syn majetného notáře, šel jako patnáctiletý do učení k florentskému umělci Anderovi del Verrocchio. Roku 1472 byl přijat do                                                                                 

florentského malířského cechu a do roku 1481 pracoval ve Florencii. Již v raných dílech, která ve Florencii vznikla, se Leonardo projevuje jako precizní pozorovatel a jeho schopnost přírodu nejen zobrazit, nýbrž také zachytit její atmosféru je v dějinách malířství objevná. K zachycení atmosféry slouží Leonardovi jeho slavné sfumato, čili zamlžování pevných obrysů zobrazovaných předmětů. Roku 1482 byl Leonardo povolán na milánský dvůr, kde pracoval až do roku 1499. Dvanáct milánských let Leonarda zaměstnávala kolosální jezdecká socha Franceska I. , zakladatele rodu Sforza. Jen kůň měl dosáhnout výšky pěti metrů. Socha nakonec realizována nebyla, neboť požadovaný bronz byl použit k výrobě děl. V Miláně vznikla dvě významná Leonardova díla, která založila jeho slávu malířskou, totiž Madonna ve skalách – obraz, jehož repliku Leonardo vytvořil ještě jednou, a Poslední večeře (1498). V letech 1500–1507 pobýval Leonardo opět ve Florencii. Pravidelně studoval lidské tělo v márnici nemocnice Santa Maria Nuova a jako architekt a stavitel opevnění pracoval ve službách Cesara Borgia. Tady také vznikla další Leonardova významná malířská díla, jako Mona Lisa (1503–1506) a Sv. Anna Samotřetí. Roku 1507 vyhověl Leonardo pozvání francouzského místodržitele Charlese d'Amboise do Milána, kde se vedle kreseb a malování zabýval technickými problémy stavitelství.
        Leonardo se zabýval i dalšími problémy techniky. Snažil se pokusně určit součinitel tření, zkoumal ráz pevných těles. Jeho studie z optiky, astronomie a přírodních věd obsahovaly mnoho nových poznatků.